Kiteboarding.cz

Snowkiting Snowkite závody na Moldavě 28. - 29. 1. 2017

Ve dnech 28.-29.1.2017 se pořádaly dlouho očekávané snowkite závody na Moldavě. Přečtěte si alespoň krátký report z této náramně vydařené akce a průběh závodu z první osoby. V sobotu byl na programu crosscountry závod a v neděli klasický race.
 

Crosscountry snowkite závod

V sobotu vše začalo briefingem ke crosscountry závodu na ubytovně v Novém Městě. Zde proběhla registrace závodníků, info o trati a pravidlech. Celkem bylo na startovní listině přihlášeno 42 účastníku včetně 4 odvážných kiterek. Dokonce k nám vážilo cestu i několik polských reprezentantů a jeden nadšenec z Itálie. Na předpovědi bylo hlášeno okolo 6m/s, ale už při pohledu z okna to vypadalo trochu divočeji. Okolo 12:00 vyrážíme na kopec stavět základnu nad kostelem. Ze začátku to nevypadalo vůbec dobře. Moldava byla zahalená mlhou, k tomu zima -12°C a poryvový  vítr 0-7m/s. Co nevidět se ale mlha začala pomalu rozpouštět a vítr zesilovat na cca 8m/s s občasnými poryvy 12m/s.

Ve 14h to vše propuklo. Závod se jel na 3 ‘‘bójky‘‘. Hned po startu na nás čekala prověrka v podobě zmrzlého povrchu připomínajícího spíše závodiště na motocross.  Zde se dalo hodně nabrat i hodně ztratit. Poté následovalo přeskočení 2 ohradníků a pohodová rovinka ke 2. vlajce. Od druhé vlajky ke třetí se lámal chleba. Dlouhý upwind dal zabrat nohám a projevily se zde nejvíce rozdíly mezi racovými draky a prnky oproti klasickým. FS Soniky a Ozony R1 zde vzali čáru a jeli si to na jeden šlák rovnou ke 3. vlajce. Ostatní si museli rozvrhnout takticky trasu a pomoci si několika upwind šláky. Aby to bylo ještě zajimavější, tak 3. Vlajka byla zahalena hustou mlhou, takže ten, kdo si trať pilně nenastudoval, nebo neprojel před závodem, zde měl velké problémy vůbec vlaku najít. Z třetí vlaky na první následoval downwind. Zde byla možnost jet zpět na bočák okolo vysílače a pak si to doloopovat do cíle po větru, nebo to risknout rychlejší cestou šikmo po větru skrz údolí plné stromů. Celé kolečko měřilo cca 11km a trvalo těm rychlejším cca 25min. V závodě panovaly opravdu drsné podmínky.

Každého kitera tento závod prověřil opravdu ve všech směrech. Bez dobrých lyžařských schopností bylo skoro nemožné projet úvodní zamrzlou ‘‘měsíční krajinu‘‘ bez pádu. Bez perfektního ovládání kitu byl zase kamenem úrazu poryvový vítr. Taktické schopnosti rozhodovaly o zvolené trase. V neposlední řadě délka tratě prověřila i fyzičku kiterů.

Ze 42 přihlášených lidí nakonec dokončilo závod pouhých 22 borců. Ostatní buď vůbec do závodu nenastoupili, či nedokončili všechny 3 kola. Bohužel se do úplného cíle nedostala ani jedna z odvážlivkyň, ale i tak jim patří obrovská poklona, že do závodu, při těchto podmínkách, alespoň nastoupily. Celkové pořadí ovládli známí racový matadoři Jan Koenigsmark a Filip Ševčík. Ve snowboard kategorii neměl Lukáš Malý na racovém podvozku konkurenci.

kategorie SKI:
1/ - JAN KOENIGSMARK - / Flysurfer Sonic2 13m
2/ - FILIP ŠEVČÍK / Ozone R1v2 11m 
3/ - MARTIN LAFEK / Aeros Navy 11m
4/ - Petr Petráš
5/ - Tomáš Křivský
6/ - Petr Rychnovký
7/ - Martin Přibyl (Kiteboarding.cz) / Flysurfer Speed5 12m
8/ - Jakub Kaiser
9/ - Stepane Bonefoux (PL)
10/ - Moroslav Holub
11/ - Daid Kaiser
12/ - Petr Hron
13/ - Václav Pindík
14/ - Mirek Vojan

kategorie SNB:
1/ - LUKÁŠ MALÝ / Ozone C4 10m + Nobile raceboard 
2/ - MAREK VLACH (Kiteboarding.cz) / Flysurfer Sonic2 11m
3/ - RADEK HRDINA (Kiteboarding.cz) / Flysurfer Boost  11m
4/ - Václav Hrabovský (Kiteboarding.cz) / Flysurfer Sonic 2 13m
5/ - Jiří Ševčík

kategorie FRERIDE VYBAVENÍ:
1/ - PETR ŠEDIVÝ / Aeros Alti 10m 
2/ - PAVEL NOHEJL
3/ - DANIEL MILUCH

Obrovský dík patří Lukáši Malému za super organizaci sobotního závodu a objednání luxusního počasí. Nechybělo ani večerní posezení u pivka s vyhlášením výsledků. Celý večer panovala přátelská atmosféra a  utužování kitové komunity.

Nedělní snowkite závody

V neděli byl na pořadu klasický race s délkou trasy cca 800m trojúhelníkového tvaru. Dle předpovědi mělo foukat 3m/s, ale Moldava nám nadělila krásných 6-8m/s. Závod byl rozdělen na nováčky a matadory. Obě kategorie jely 4 rozjížďky s 5 minutovými pauzami. Byl to velmi kontaktní závod, kde kiteři jeli opravdu tělo na tělo a jakákoli menší chybička mohla znamenat hromadnou kolizi.

Na start závodu, se ale museo přejet od stanu přes celý spot, což působilu drobné organizační a časové problémy. Na druhou stranu to bylo zajímavé zpestření a už už na parkovišti, bylo potřeba si rozmyslet, jaké velikosti draků vzít na záda.

Trať byla navíc postavena docela technicky, aby prověřila zkušenosti závodníků. Start byl umístěn ve svahu, udkud se jelo do kopce přibližně kolmo na vítr na 1. bójku. Z prní na druhou se jela slušná povětrovka po rovince. Na druhé bójce se ostře vyhraňovalo na upwind a podle toho za chvíli vypadal i rozrytý sníh s vyjetými kority. Na třetí bójku se jelo z poměrně prudkého kopce a muselo se u ní ostře brzdit a nasadit stoupačku do kopce směrem na start.

Výsledky

Nováčci SNB

1/ - Zuzana Krausová (Flysurfer Sonic2 11m)
2/ - Karel Budějc 
3/ - Aneta Herzogová (Flysurfer Speed5 12m)
 

Nováčci SKI

1/ - Petr Rychnovský (Flysurfer Sonic2)
2/ - Václav Pindík
3/ - neznámý (Ozone Summit)
4/ - Eric Leegewater
5/ - neznámý (18m²)
6/ - neznámý (15m²)

Matadoři SNB

1/ - Václav Hrabovský (Flysurfer Sonic2 13m)
2/ - Marek Vlach (Flysurfer Sonic2 11m)
3/ - Radek Hrdina (Flysurfer Boost2 15m)
4/ - Lukáš Malý (Ozone)

Matadoři SKI

1/ - Filip Ševčík (Ozone R1)
2/ - Petr Rychnovský (Flysurfer Sonic2)
3/ - Petr Petráš
4/ - Martin Přibyl (Flysurfer Speed5 15m)
5/ - Petr Šedivý (Aeros Alti)

Za organizaci nedělního závodu patří dík Lafounovi.

Crosscountry závod z první osoby.

Tento závod byl můj vůbec první, kterého jsem se účastnil. Natěšenost byla veliká a namotivovanost ještě větší. Start měl být přesně ve 14:00 na zvukový signál klaksonu, jenže se těsně před tím porouchal a nebyl slyšet. Organizátoři tak odpočítávali poslední vteřiny do startu vlastními silami. Toho si ale né všichni závodníci všimli a tak jsem skoro jako jediný vyrazil na trať přesně na čas. Na závod jsem zvolil Flysurfer Speed 5 - 12m a hned to osolil do plnejch vstříc zamrzlé ‘‘motocrossové‘‘ dráze. Ihned jsem si udělal 300m náskok, jenže moje přemotivovanost způsobila to, že jsem se dostal do takové rychlosti jízdy, kterou jsem nebyl schopný ukočírovat a následoval pád a ztráta lyže. Náskok byl v tu ránu pryč a než jsem se oklepal, tak jsem byl na poslední pozici. Znovu jsem to rozjel a vidím, jak se ségře po pádu v údolí zamotal drak. Naštěstí byla v pořádku, tak jsem jí tam bratro-sobecky nechal a začal stíhat rivaly.

Po motocrossu na nás čekaly přeskoky 2 ohradníků. Bum! Najednou se vedle mě jeden kiter proměnil v bílej mrak. Lyže se mu zasekla za ohradník a už se válel. Mě se naštěstí podařilo drát těsně přeskočit. V dálce už vidím, jak to ti nejrychlejší točej kolem druhé vlajky se Sonicem a R1. U druhé vlajky jsem dojel svého hlavního rivala a kamaráda Kubu Kaisera a od té chvíle jsme sváděli nelítostné souboje o lepší umístění. Každý volí jinou trasu ke třetí vlajce, ale u ní se zase sjíždíme a Kuba má na mě náskok jen pár sekund. Od třetí vlajky do cíle volíme podobnou trasu a těsně před nájezdem do druhého kola Kubu předjíždím. Druhé kolo probíhalo s podobným scénářem jako první, jen od 3. vlajky do cíle volím riskantnější trasu přes údolí plné stromů a  jen se modlím, aby tam foukalo. Povedlo se! Moje trasa fungovala na jedničku a tak jsem si na Kubu najel náskok asi 500m při nájezdu do posledního okruhu. Bohužel jsem se nepoučil z prvního kola a opět jsem si nechal lyže rozjet po ledu do takové rychlosti, že se mi rozklepala kolena. Zamířil jsem si to přesně do místa, kde ještě sestra balila draka a při snaze zabrzdit mi vypnuly obě lyže a už jsem se válel. Po dvou kolečkách v nohách už mě chytaly křeče a chtěl jsem to pomalu vzdát. Naštěstí mi ségra pomohla a podala mi lyže.

Náskok na mého rivala jsem ztratil, ale naštěstí pro mě udělal chybu a zajel do údolíčka, ze kterého se dlouho nemohl vyhrabat. Já si tak udělal rozhodující náskok a na druhé vlajce potkávám Petra Rychnovského se stejným drakem Speedem5 12m. Dlouho jsme jeli téměř bok po boku. Během stoupačky ke 3. vlajce jede Petr o cca 50m výš proti větru než já a to bylo rozhodující. Těsně u vlajky jsem nucen mojí ztrátu výšky ještě dohnat jedním šlákem navíc a v tom mi Petr mizí v mlze. Doufal jsem, že mi ještě pomůže moje zkratka přes údolí, ale Petr zvolil nejspíš stejnou trasu, takže nakonec finišoval dříve. Nakonec je z toho 7. místo v kategorii SKI a velká spokojenost, že jsem porazil mého úhlavního rivala Kubu Kaisera. Plní zážitků a unavení se vracíme v podvečer na ubytovnu a dáváme si zaslouženou orosenou odměnu.

A co vy? Už jste byli na nějakých snowkite závodech? Jaké to bylo?

Good wind. Marťas