Kite Flysurfr Sonic4 pohledem rekreačního kitera Pepíčka
Sděloval jsem pár prvních dojmů s jízdou na kitu Flysurfer Sonic4 Lence z Kitebordingu. Ta mě pobídla k napsání pár řádek pro ostatní. Lence se nedá říct ne a navíc věřím, že pár dojmů od tuctového kajťáka někoho, kdo touží po Sonicu4, bude zajímat. Níže uvedené řádky nejsou v žádném případě recenzí na kajta, jsou to dojmy staršího hocha, který se sice pár let kajtování věnuje, ale krom nějakého hoprdání na twintipu a udržení se na foilu toho mnoho neumí. Touha se zas posunout vpřed tu ale je.
Nejsilnější první dojem bylo rozbalení krabice. S chvěním a bušícím srdcem jsem posvátně vyjmul krásný modrý batoh a s chvějícími se prsty, jako byste rozepínali blůzku nějaké milenky jsem otevřel zip batohu a ….nevěřícně koukám na skoro prázdný batoh. Až tam, někde vespod jsem našel něco tak malého tyrkysově modrého, takový malinkatý balíček to byl, že jsem si myslel, že mi tam nechaly zbytky látky a kajta si nechali ve výrobě.
Rychlým během na louku za domem jsem to šel prověřit a ejhle byl to fakt kajt ve velikosti 10m. Jen se mi zdá, že tam mají nějak málo šňůrek ve vývazu, no a co, alespoň se to nezamotá. Připnul jsem k tomu nový bar a protože zrovna i foukly asi 4 metry šup s tím do vzduchu. Start bez problémů, jen jsem musel 2x pumpnout barem a naplnit uši luftem. No, lítá to hezky, a oproti Soulu je vše nezvykle rychlé spíš jak s foukačkou. Při průletu power zónou musí mých 75 kg pěkně cupitat za drakem. Zkoušení loopa nechávám raději na vodu. Jen se mi zdá, že na 12cté hodině musím kurňa zaklonit hlavu abych draka našel v zorném poli. Takhle za hlavou jsem nikdy žádného kajta neměl. V mysli mi proběhla poučka, že kajt na 12ctou hodinu nepatří, tak třeba je to tak správně! Uvidíme na vodě a už aby to bylo!
Jede se na Rozkošský jižák- na place jsem sám! Na startu si dávám záležet! Kajt nad hlavou 2x zatahám za bar, uši se krásně dofouknou a hezky s drakem na 11nácké jdu mezi rybáři do vody. Fouká mi nějakých šest metrů a odjíždím ke hrázi, kde snad bude víc větru. Drak sedí v okně jak přibitý.
Prubnu nesměle první skok. Pak už směleji druhý. Na to, že fouká málo to docela skáče. U hráze vítr přidal a přidali se i kluci s foukačkama. Co se to děje? Já mám ze všech nejmenšího kajta a jsem s nimi minimálně stejně vysoko. Přestávám se bát a snažím se správně odrazit. Ty kráso takhle vysoko jsem snad ještě nebyl! Škoda, že nemám měření…Skáču a skáču a baví mě to a ve vzduchu se vůbec nebojím. Kajt jako by mi sám radil, jak se dostat vysoko, a i jak přistát. Ty jo, jde to tak nějak samo. Skoky jako kráva, takhle mi to nikdy nešlo!
Ale při jednom skoku nedávám pozor a kajta podskočím do povolených šňůr, kajt mi padá na hlavu, pak se v power zóně srovná a krásně mi porovná obratle. No jasně na 12náctou kajt nepatří! Oklepu se a chci znova a znova do vzduchu. Zkouším rozjezd loopem-generuje to tah jako sviňa. Pak mi praskne poutko na boardu a nouzově mezi pruty rybářů lezu z vody.
Takhle intenzivně jsem se už dlouho nazabavil!
Co říct závěrem? Do kajta je vtělená neskutečná energie. Je cítit, že chce rychle létat. Drak má velký výkon. Na Sonica přecházím ze Soula. Vše je proti Soulu rychlé, a člověk si neodpočine, ta mašina pořád vyžaduje pohyb, rychlost a soustředění. Zatím to byl seznamovací večírek, ale moc se těším na další rande!
Z Rozkoše zdraví local partiot Pepíček
Diskuse