Moje kite prázdniny 2023

Někteří studenti by se na mém místě učili na maturitu, nebo si našli brigádu někde ve skladu, nebo seděli doma u PC. To ale není moje představa o prázdninách, u mě to bylo trošku jiné a vše to začalo jako každý rok, když mi prázdniny začaly téměř o měsíc dřív, protože na školu nebyl čas, kiting má přeci přednost a to ví každý :-)

Týden před koncem školy jsem vyrazil na soustředění na Rujánu, kde jsem byl něco přes dva týdny. Za ty dna týdny jsem tu odučil pár skvělých kurzantů, ale hlavně jsem trénoval na závody. Bylo to celkem náročné, najít si čas na učení i na pořádný trénink, nějak jsem to ale musel zvládnout. 14 dní uteklo docela rychle, a tak jsem musel zase odjet domů, abych se zabalil do Itálie. Cesta z Rujány domů normálně trvá cca 9 hodin, jenže se cestou pokazilo auto a voda v motoru se začala vytrácet do neznáma, takže jsem na každé benzince musel zastavit, dolít vodu a počkat, až se motor ochladí. Asi po 15ti hodinách jsem konečně dorazil domů, kde jediné co jsem zvládl, tak bylo si lehnout do postele.

Naivně jsem si myslel, že si doma odpočnu, místo toho jsem si musel zabalit věci na další cestu, která směřovala na jih Itálie. Hned jak bylo auto opravené, tak jsem s taťkou vyrazil směr Gizzerie, od té doby co mám řidičák, tak mi ty cesty utíkají rychleji, i když 20 hodin v kuse v autě je nuda už jen z principu.

Do Gizzerie jsem se moc těšil, protože tam jsou luxusní podmínky na trénink a je tam dokonalé zázemí pro kitování. Hned po necelém týdnu trénování od rána do večera mi začalo juniorské mistrovství světa. Na tomto místě si vždycky parádně zajezdím a letos tomu nebyla výjimka, i když ten výsledek mohl být lepší.

Z Gizzerie jsme s taťkou jeli domů, jak nejrychleji to jen šlo, protože mamka mi doma pekla buchtu a smažila řízky na další cestu na Rujánu. Dalo by se říct, že až na pár hodinový spánek jsem se doma nezastavil, protože mi druhý den už začínal kurz. Když jsem dojel na Rujánu, tak jsem byl mile překvapen, protože nefoukalo, a tak jsem si mohl konečně odpočinout. Místo učení kurzantů jsem si večer šel projet nový prototyp prkna, které jsem dostal na testování.

Byl to už druhý turnus na Rujáně, kdy jsem tu byl jen 14 dní, protože mi pak začínaly největší závody sezóny a to mistrovství jachtingu. Tyto závody se konaly v Holandsku, které z Rujány není tak blízko, jak jsem si myslel. Každopádně cesta utíkala celkem rychle, protože nám foukalo do zad a tak jsem mohl jet trošku rychleji, než normálně. Po příjezdu do Holandska jsem měl pár dní na to, abych si projel zdejší vody a zvykl si na náročné podmínky.

Závody v Holandsku utekly strašně rychle, i když jsem tu byl 10 dní. Každopádně polovina prázdnin už byla dávno za mnou a mě docvaklo, že za pár týdnu budu zase každý den vstávat v 5 ráno jak ocas, abych stihl vlak do školy. S tímhle pocitem jsem jel z Holandska na Rujánu a byl to tak hrozný pocit, že jsem ani nebyl unavený a to jsem řídil od 21:00 do 6:00.

Třetí turnus na Rujáně jsem si už chtěl opravdu užít a tak jsem nechával učit jiné instruktory a věnoval se sobě a Alence. Byl to sice jenom týden, ale opravdu vydařený týden, kdy jsem po dlouhé době potkal pár známých a klasicky jsem Peťu Kovandu vyprovokoval jít jezdit do nesmyslných podmínek a i když mi nevěřil, tak se taky v těch dvou metrech na hydrofoilu rozjel. Je pravda že kite suchý nebyl, ale důležitá je ta zkušenost a odvaha se do toho (ne)větru vůbec odvážit.

Bohužel jako předchozí roky, tak i tento ty prázdniny byly podezřele krátké a teď v tuhle dobu nejspíš sedím ve škole a plánuju, kam zmizím příště. Zatím vyhrává Traunsee, anebo se možná také pomalu plánuje trip do Egypta? To se teprve uvidí.

Zdraví Piškot.