Jak spojit kitování a rodinu/přátelé, kteří tomuto nelahodí.
Po hodně dlouhé době, kdy jsem si pořádně nezalétal, jsem měl možnost se vyvléct ze všedního stresu plného, uhoněného života a jet si odpočinout a vypnout. Avšak společnost mi měla dělat parta, která nekituje a moje přítelkyně, která zatím ještě také ne. A jaký, že měl být náš cíl se ptáte? Caorle v Itálii.
Proč zrovna Caorle?
Přece jen jsem jediný co kituje, takže někam přímo na kitespot by nebylo výživné pro zbytek společenství. Krásné okolí, koupání, pláž a přesto tam dokonce i foukne. No není to ideální spojení?
Původně jsme plánovali mé oblíbené Montenegro, ale jelikož nám odpadl druhý řidič, nikam daleko se mně osobně jet nechtělo. Přece jen je to náročné pro jednoho řídit takovou dálku. Náhoda je blbec, kdybych si něco zlomil, museli bychom se integrovat do zdejší kultury a přežívat jako divoši v místních hospodách, kde by mi možná s velkým přísunem alkoholu za pár měsíců zlomená noha odpadla, načež bych se naučil kitovat s jednou nohou a stal se uznávaným kiterem, který i přes zlý osud dokázal nemožné. Za tu dobu by snad i má přítelkyně zvládla udělat řidičské zkoušky v cizím jazyce, koupila by auto, možná by se dokonce naučila i kitovat a… A pak by si zlomila nohu i ona a to už bych se na to vážně vybodl...
Jakožto chudá spodina jsme pojali trip ve stylu Cletuse (Cletus - chudý buran ze seriálu Simpsonovi). Takže jsme zvolili ten nejlevnější kemp (Campeggio Falconera pro zvědavce) a pár XXX flašek. Víte jak.
Jak to bylo s větrem?
K mému údivu z předešlé zkušenosti s Itálií to nebylo špatné! Foukalo téměř každý den z našeho týdne. Povětšinou dle pocitu 2-4 m/s neustále a třikrát přifoulo i na menší draky. Krásně jsem si zalétal na novince Flysurfer Stoke 9m, nebo na Speed5 21m, se kterým jsme vyzkoušeli tandem, avšak marně.
Dá se vůbec na italských plážích kitovat?
Vztah Italů a kiteboardingu je sporný. Nikde není přímo zakázaný, ale ani povolený. Tak kdo se v tom má vyznat?! Ale jakožto pan Slušný se pokaždé pro jistotu zeptám místního Hasselhoffa, zda bych mohl vytáhnout draka a trochu ho provětrat. Někdy se dočkám zmatených pohledů (nechápu proč), ale když vysvětlím, že nemám v plánu kosit hlavy místních vorvaňů na pláži, většinou se dočkám odpovědi typu: ,,Když ti foukne a nebude tam moc lidí, je mi to šumák.’’ Takže se prostě radši vždycky zeptejte.
Co dělat když nefoukne a válení na pláži tě nebere?
Caorle a i jeho okolí je krásné. V našem kempu bylo dokonce možné si za pár éček (myslím tím eura samozřejmě) půjčit kolo, což nám přišlo jako úžasný nápad. Popadli jsme tedy pár sotva pojízdných střepů, které náš Cletusův životní styl tématicky doplňovali a šlápli na to! Ale teď vážně, zas tak hrozné to nebylo. Jen mě lehce překvapil přístup zaměstnanců vůči vyfouklému kolu, kdy mi raději řekli, ať si vezmu jiné, než aby ho dofoukli. To by se vám v normální půjčovně asi nestalo.
Na co si dávat bacha?
Je pár věcí na co si dát pozor, nebo o nich vědět než pojedete na pobřeží. Jelikož Italii jezdím, troufám si říct často, tak mě překvapilo pár novinek, které pochytili od Američanů! Ttzv. “copertto” (povinné dýško). Toto se hýbe 1-3 ečka za osobu! Kdykoliv jste v restauraci tak “copertem” platíte obsluhu. A na tržišti už nejsou klasický Italové, se kterýma se dá smlouvat. Tož o zábavu méně.
A nějaké tipy od mistra Cletusa na závěr!
Tip 1.: Pro líné
Vedro a vedro. Nikam nejezdi, na kole se musíš hýbat a to nechceš, to mi věř!
Tip 2.: Pro ne až tak líné
Pokud máš co utrácet (což my neměli) a vyžíváš se mezi lidmi (což my ne), vem kolo a jeď do města. Obchody s oblečením, zmrzlina, bary a každovečerní pouť, kde si užijete nějakou tu srandu a foukne vám i do peněženky. Rád bych ale navázal na vypočítavost místních občanů - nikde kromě stánku se za levno nenajíte. Past jménem copertto číhá na každého z nás turistů - zaplatíte drahé dýško za občas nevyhovující služby, pokuste se tedy vybírat opravdu pečlivě, kde z místních putik se najíte. Za nás ve srovnání kvalit a nejnižšího coperta vychází nejlíp “Onda Blu.” Není to sice žádný extra luxus, ale porce odpovídají ceně a personál je velmi přívětivý. Doporučujeme!
Tip 3.: Pro línější cestovatele
Pokud už sedíš na tom kole a město už si také viděl, stačí přišlápnout a prozkoumat okolí kolem města. Ještě nasaď klobouk a budeš jako Indiana Jones v italském stylu! Jak už jsem říkal, je to tam krásné a určitě je tam i mnoho pěkných vyhlídek. Kousek od kempu je dokonce malinká vesnička (Isola dei Pescatori), kde jsou všechny domky postavené ze dřeva a slámy. No není to hustý? My jsme sice nedokázali překonat lenost a podívat se tam (spaní ve stanech a autě pro nás bylo dobrodružstvím dostačujícím), ale věřím, že je to tam okouzlující.
Tady přikládám odkaz na fotky vesničky z Google Maps:
Tip 4.!: Pro méně líné cestovatele
Pár kilometrů od Caorle jsou Benátky! To mluví samo za sebe, no ne?
Původně jsme plánovali projít celé Benátky po svých, avšak i to později ztroskotalo na naší (především mé) lenosti. Naštěstí nás alespoň při zpáteční cestě zachránil lodní taxík. Kdy můžete říct, že jste doslova proplouvali ulicemi?! Určitě doporučuji.
Při putování městem jsme dokonce narazili i na Dům s uměním, který ocenila především má drahá polovička. Mě osobně umění sice nic neříká, ale nějaké ty moderní čmáranice a exponáty byly opravdu k zamyšlení.
A jak bych shrnul celý náš výlet? Přes všechny nejasnosti na začátku (to víte, domluvit se na něčem s deseti lidmi, je porod) se to opravdu vydařilo! Skoro jsem nevěřil, jak jsme krásně zkombinovali válení na pláži s mou neutuchající touhou létat ve vzduchu jako protržený. Určitě bych to zopakoval!
Tak snad zase někdy příště,
Zdar Cletus Folty
